Polský Kafka, spisovatel spisovatelů, mág polského jazyka i geniální výtvarník. Všechny tyto přívlastky zaznívají v blízkosti jména Bruno Schulz (1892–1942). Jména, které vzývají spisovatelé i umělci napříč kontinenty, kterému se ale v českém prostředí zatím nedostalo příliš pozornosti. V textech a donedávna neobjevených uměleckých dílech Bruna Schulze se setkává posvátno s perverzí. Obnovit život pomocí slasti, osvobodit skrytý půvab věcí, zaplavit své čtenáře štěstím. To jsou ambiciózní cíle, které si polský židovský autor z haličské Drohobyče stanovil, zatímco svět kolem něj temněl blížící se zkázou.

Americko-izraelský spisovatel Benjamin Balint, autor nové stěžejní biografie Bruna Schulze, se ve své knize pokouší o mnohem víc než jen o rekonstrukci života nebo interpretaci umění tohoto mimořádného umělce a spisovatele. Balint sám je potomkem středoevropských a východoevropských Židů, a proto bere toto téma osobně. Jeho zkoumání života, smrti i posmrtného osudu a díla Bruna Schulze je součástí jeho vlastního příběhu, cesty k sebeobjevení a pátrání po ztraceném světě východoevropského židovstva.

Rozhovor s Benjaminem Balintem povede spisovatelka Magdaléna Platzová.

Benjamin Balint je americko-izraelský spisovatel, historik a překladatel žijící v Jeruzalémě. Je známý knihou Kafka’s Last Trial (Kafkův poslední proces, 2018), ve které shrnul právní spor o spisovatelovo dědictví. Za knihu získal cenu udělovanou Izraelskou národní knihovnou. Nejnověji vydal monografii věnovanou polsko-židovskému spisovateli Bruno Schulzovi (2023), která se stala významnou literární událostí.

Magdaléna Platzová je spisovatelka, novinářka a překladatelka. Mezi její nejznámější romány patří Aaronův skok (2006), Anarchista (2013) a nejnověji také Život po Kafkovi (2022) věnovaný osudům Felice Bauerové, která si do americké emigrace odváží všechny dopisy svého někdejšího snoubence. Platzová často píše o tématech jako jsou identita, paměť a historie, její knihy jsou přeloženy do mnoha jazyků. Žije střídavě v České republice a Francii.